Dnes mi to pověděly květiny,

Dnes mi to pověděly květiny,

když parkem mdlý jsem kráčel za šera.

Bolel mne zrak, a nudno pohlížet.

A ony šeptaly:

– „Královna stůně.“

A já jsem uznával:

Faun musí býti teskně ztrnulý,

Faun musí přestat Nymfu objímat,

to je tak nutné; neboť, hle,

královna stůně.

A dál jsem nemoh’. Všechno zamčeno,

a všechna okna pro mne zavřena.

Za těmi okny,

za těmi dveřmi,

oh, kdybych věděl, co se tam děje!