DNES NEBO ZÍTRA

Spí někde radost života prudká,

že by se nymfa zalkla jí!

Stříbrným deštěm s temného nebe

uhaslé hvězdy padají...

Oh, srdce, nelkej a netrap se déle,

starý když zachází svět!

V půlnočním tichu nová nám země

rodí se, ač jí nevidět.

Dnes nebo zítra už ozvou se sopky

podzemním hřměním a lávou svou.

Dnes nebo zítra už zazpívá moře

o našem hladu s tesknotou!

A s výkřikem vodstva promluví země

hlasem, jenž duši nám zapálí:

Veliká touha chce veliký život.

Proč lkáte, milenci zoufalí?