Dnes slunce žhne... až bolí z toho oči.

Dnes slunce žhne... až bolí z toho oči.

Už celý den si opakuju:

Tetigisse, periisse.

Ano, je tatáž. Má týž trpký úsměv,

ano, má tytéž rozsmutnělé oči,

ano, vše stejné.

Budou zas zvonit zvony v staré kapli,

kam dlouhá léta nestoupal již zvoník?

Prach kryje všecko...

Stojím tu. Slyším. Vítr klátí stromy.

Jímavý kvil a elegická hudba.

Plakati? A pro co vlastně?!

Jsem bezmocen v té dojmů plachých tlupě.

Už celý den si opakuju tupě:

Tetigisse, periisse!