Dnes – zítra.

Jak bylo dnes – jak bude zítra zase?

Těch bojů dost mám, víš to, Bože milý!

Rád všecko vytrpěl bych ve zápase,

jen míti více, trochu více síly!

V sled umdlévá i ta – jen naděj zbývá

jak slabý kořen nad hlubokou strží,

a růže srdce kvete a pták zpívá

a obé slaboučký ten kořen drží.

Až praskne ten – pak již jen zavřít oči!

Keř povážlivě nad propast se chýlí...

Jak bije srdce, hlava jak se točí,

ach, dobrý Bože, trochu, trochu síly!