DNY MLÁDÍ.

V mé duši znavené též chvíle jsou,

(a marno je to zapírati)

dny mladé s výčitkou kdy trpkou jdou,

že plané nechal jsem je umírati.

A tehdy žhavé tužby vyvstanou,

a chtěl bych smát se, bouřit, zpívat,

číš prázdnit rudou růží věnčenou,

nejkrasší líce dívčí zlíbat

dokud je čas a květy nezvadnou –