Do mého nitra padal sníh.

Do mého nitra padal sníh,

ve vločkách sníh,

zvolna plnil moji hruď.

Na rtech mých mrzl trpký smích,

blínový smích,

poslední rozkoše zbylá chuť.

A já ležel tak zemdlen tich,

ve mdlobě tich,

můj strhán, zmrtven každý úd.

Dál dral se v nitro mystický sníh,

nažloutlý sníh,

v tlumeném rythmu slabil krve tluk.