Do Palestiny.

Ach kde jsou ty časy,

Když šly z úst všech hlasy:

Pojďme, pojďme pro zbroje,

Potáhněme do boje

Získat země svaté

Pouty pohan spjaté.

Oněměla zdávna

Řeč ta bohozprávná.

Od nevěrných od skotů

Dána zem ta v pustotu;

Zlá ji tíží kletba,

A předc nikdo nedbá.

Byla zem ta rájem;

Věčným kvetla májem;

K útěšnému pohledu

Chodil na svou besedu

Na ty svaté pláně

S nebe anděl Páně.

Byla požehnaná

Jako rajská panna.

Všechnou krásy ozdobou

A všech dober zásobou

Jako kněžna stkvělá

Oplývala celá.

A jak nyní zpustla!

Buřeň po ní zhustla.

Krása její uvadla,

Sama celá uchřadla;

Již jak chudá vdova

Šat si k smrti snová.

Ach kdož mně dá zbroje,

Bych sňal pouta tvoje?

Celou bych tě otavil,

Na trůn bych tě postavil,

Zdělbych duchy s nebe,

Aby střáhli tebe.

Zas by čest tvá zkvetla

Jako nebes světla,

Svět by k tobě putoval,

Oslavou tě věncoval,

Zas bys byla rájem

Věčným kvetouc májem.

Darmo, duše, toužíš,

Darmo se tak soužíš;

Tvým-li hlasem vyvolá

K životu se mrtvola?

Boží jenom mocí

Den se rodí z noci.

Chceš se vydať v cestu

K posvátnému městu?

Ai v tvé vlastní dědině

Sídlí ona svatyně;

V člověcích ji hledej,

Tam se k výpravě dej.

Napřed k Boží zdobě

Cnosti zasaď v sobě;

A pak chvátej do světa,

Rozruš hříchův teneta,

V srdcích-lis ráj zrobil,

Palestiny's dobyl.