DO PAMÁTNÍ KNIHY V BUKOVINĚ V TATRÁCH

Kdyby Morské oko

jenom slze byly,

slze, co Poláci

za vlastí ronili:

kdyby bělohorská

hanba v českém srdci

tak věčně bydlela

jak sníh na Lomnici:

kdyby se spojili

Srb, Chorvát, Slovenec

jak malé potůčky

v veliký Dunajec:

a kdyby Rus otrok

zlámal pouta cárská,

jako drtí dřeva

vichřice tatránská:

to bychom veleli

hlasem z Tater hromů,

Vídeň, Berlín, Petrov

ať padnou do hrobu!