DO PAMÁTNÍKU. (2. Štěstí.)
Co štěstí? – Motýl těkavý,
jenž zabloudí k nám jen –
jenž na krátko se zastaví
a mizí jako sen...
A zase letí dál a dál,
tu sedne, mizí v dáli,
jak by jej mocný vichr hnal
přes pole, luky, skály.
Co štěstí? – Motýl těkavý,
jenž zabloudí k nám jen –
jenž na krátko se zastaví
a mizí jako sen...
A zase letí dál a dál,
tu sedne, mizí v dáli,
jak by jej mocný vichr hnal
přes pole, luky, skály.