DO PAMÁTNÍKU MLADÉMU UMĚLCI.

Jest jedna sféra duchův. – Úroveň

bych zval ji silných, za tou všichni sobě

jsou rovni, stejná skutků jejich žeň,

ti pouze nepodlehnou vlastní mdlobě,

ni bouři poměrů ni času zlobě.

Ti pod ní hleďtež k nim a pochopí-li

ten rozdíl, z poznání mít budou síly,

nést menší úděl svůj, se jemu těšit.

Tak mohou oba dva taj krásy řešit,

ti jedni velkou, neúnavnou prací,

ti druzí sdílnou, žhoucí kontemplací

a možná dost, že jednou se to zdaří,

kdy egoismu maska spadne s tváří,

že oba setkají se v snaze stejné.

Kam padne Krása, vše jest čarodějné!