DO PÍSNĚ SE TO KRÁTCE DÁ...

Rok k roku člověk stále hlouběj cítí

ty podzimky... Mhy lebkou se ti plazí,

krvavé listy strom ti v duši hází,

dny slepé šlapou těžce po tvém žití

rok k roku hlouběj. Sny v těch šerých chvílích

jsou bolestné jak mroucí lásky snění...

A sní se jen o slunci... drozdů pění...

o vonných lukách... modrých o motýlích...