DO POPSANÉHO PAMÁTNÍKU.

By Jaroslav Kvapil

Ten památník je pln už, milostpaní,

jen stránka zbývá: něco napsat na ni

prý já mám, jak jste dnes mi vzkázala.

Ó věřte, že to pro mě snadno není,

a verš ten stojí mnoho přemýšlení

a mnoho psaní sloka přemalá.

A ostatně: smím stránku na poslední

těch upomínek svoji sloku všední

sem vložiti jak v růže bodláčí?

Vám ostatní vše stačí k vzpomínání:

ten památník je pln už, milostpaní –

a dále psát, to papír nestačí!