Dobře, že já v skutku „já“ jsem!

Dobře, že já nejsem sluncem:

Svítil bych snad v noci!

Tak má milá mě pomátla

Modrých očí mocí.

Dobře, že já nejsem větrem:

To by bylo vání!

Vál bych samou veselostí

Sem tam bez ustání.

Dobře, že já nejsem stromem:

Pučel bych před časem!

Tak mé srdce pobouřeno

Netrpnosti kvasem.

Dobře, že já „já“ jsem!

Vždyť mě má rozmilá

Proto jen ráda má,

Že já v skutku „já“ jsem.