DOBRÉMU PASTÝŘI!

Stáj jsi zvolil za střechu svou rodnou,

pravý pastýř svojich stád

zapřel jsi svůj majestát,

sdílet neměl jsi ji za nehodnou.

Líbezné jak matky nemluvňátko

sstoupil’s z lůna mezi ně,

jim že chtěl’s žít jedině,

pro ně jednou sám být za jehňátko!

Za jehňátko na jich vykoupení

nevýslovnou obětí;

za to, hle, se lichotí,

něhy důvěrnost v tom lichocení.

Dobrý pastýř že’s, jak cítily by:

na dobré že pastvy hod

povedeš je podle vod,

lehat budou v stín tvé u koliby.

A že budeš sám jich pastvou sladkou,

pro věčnost jež živí je

ve zázraku Hostie,

v jesličky se dáváš vložit Matkou!