Dobrodinec.

Kdo opojen blažeností

Poklidného života,

Pomni na trpké žalosti,

V jakých křehne nuzota,

Tenť je zdárný vlasti syn,

Chvalný jesti jeho čin.

Kdo si bratrova neštěstí,

Sám jsa šťasten, povšímá,

A kdy třeba pomoc nésti,

Zlato skoupě neždímá,

Tenť je dobrý vlasti syn,

Dobrý jesti jeho čin.

Kdo k veselí rozkošnému

Štědrosť ruky připojil,

Aby bratru nešťastnému

Rosu žalu s oka smyl:

Tenť šlechetný vlasti syn,

Šlechetný jest jeho čin.