Dobrý hostitel.

Onekdy byl jsem hostem kdes,

hostil mne dobrý známý,

v štitu měl zlaté jablko

se třemi větvičkami.

Zašel jsem si to pod jabloň;

ta hostitelka milá

šťavnatým, sladkým ovocem

mne štědře obdařila.

Na její vršku zeleném

moc zpěvných hostí bylo,

ti skákali a zobali

a zpívali až milo.

Na trávě jsem si poležel,

jak v měkkém matky klínu

a na přikrytí jabloň mi

popřála svého stínu.

I ptám se, co jsem povinen?

Však jabloň vrškem vrtí.

Naděl ti Pán Bůh na stokrát

až do nejdelší smrti!