DOBRÝ PASTÝŘ

By Xaver Dvořák

Rubíny ran na rukou mu svítí,

bok i nohy jimi řeřaví;

neb své stádo spěchal obrániti,

když je napadl vlk hltavý.

Za rukojeť meče měl tvar kříže

a boj smrtelný a krutý byl;

a dnes stigma ran jej k stádu víže,

život, kterýmžto je vykoupil.

Dobrý pastýř: na rukou svých nese

ovečku, jež chorá je a mdlá;

jiná o šat důvěrně mu tře se,

spěchá za ním, jež se zpozdila.

O hůl kříže tak se opíraje,

jde jim v čele, vábě laskavě;

pastvy kde jsou živné, pastýř zná je,

zdroj kde kypí svěží ve trávě.

V poušti neplodné, když hlad je kruší,

tělo vlastní za hod prostírá;

cisterny když vyschlé v stepi tuší,

v boku vlastním pramen otvírá!