DOBRÝ PASTÝŘ
By Xaver Dvořák
Rubíny ran na rukou mu svítí,
bok i nohy jimi řeřaví;
neb své stádo spěchal obrániti,
když je napadl vlk hltavý.
Za rukojeť meče měl tvar kříže
a boj smrtelný a krutý byl;
a dnes stigma ran jej k stádu víže,
život, kterýmžto je vykoupil.
Dobrý pastýř: na rukou svých nese
ovečku, jež chorá je a mdlá;
jiná o šat důvěrně mu tře se,
spěchá za ním, jež se zpozdila.
O hůl kříže tak se opíraje,
jde jim v čele, vábě laskavě;
pastvy kde jsou živné, pastýř zná je,
zdroj kde kypí svěží ve trávě.
V poušti neplodné, když hlad je kruší,
tělo vlastní za hod prostírá;
cisterny když vyschlé v stepi tuší,
v boku vlastním pramen otvírá!