Dobývám hradu – jeho zdi,

Dobývám hradu – jeho zdi,

ty jako mocný obr jsou,

a já jen slabý bojovník,

zbraň moje – srdce ve prsou.

A ta mi vždycky krvácí,

a každá její rána spí,

kdykoli příšer řadami

si průchod razím na náspy.

Že sotva bude prapor můj

mír hlásat s hůry v chaloupky –

ach škoda – a já nakreslil

jsem v jeho znak dva holoubky.