DOKONÁNO.

Někdy mou duší bloudí žal,

že jsem své lány nedožal,

až poslední zavzní zvonění,

má ruka při práci zkamení.

Vzpomínky se mnou půjdou spat

na jeden květů plný sad

a na jedno jitro zářné dost,

by svítilo mně až na věčnost!

Vzpomínky v pestré směsici

z hlavy mé vzlétnou mlčící,

až lásku mou najdou, řeknou k ní,

že kletby jí nesou poslední!