DOLOROSA

Je složen svaté Matce v klín,

bez hnutí, tělo siné,

a v očích zavřených spí stín,

krev ssedlá z ran se vine.

Tíž smrti leží na Matce,

tíž hříchů je to světa;

tvář její, bol a úsměv, rce,

je dosažena meta!

Svět vykoupen a svítá z ran

do úhlů světa všeho;

potopa klesá, teplý van

jde z světa vzkříšeného.

Viz z archy těla z boku vznést

se bílou holubici;

má v ústech svěží ratolest,

všem život zvěstující! –

Z té smrti život vyrašil,

zde řine proudy pěti;

sem, aby věky věků žil,

se musí navraceti.