Dolorosa.

U brány do města si sedla chudá žena

a s hrůzou slyšela, jak dítě její stená,

jež těžkou hlavičkou jí leží na rameni.

Ji úzkosť přepadla, že pomoci již není,

a slzy stékaly po líci její tmavém.

Tu Kristus kráčel kol, provázen lidu davem,

i ruce sepjala a začla volat k němu:

Ó Pane, přistup blíž a pomoc děcku mému,

hle, již mi umírá, ty činíš všude divy!

A Kristus přistoupil a zamyslil se snivý

a viděl pod křížem, kde bude pněti v krátku,

svou hořce plačící a zoufající matku,

jak marně zvedá zrak a marně ruce spíná,

neb nikdo nepřijde, by zachránil jí syna,

ba její bolesti se rouhat budou skrytě...

A ruku položil a uzdravil to dítě.