DOMÁCÍ ZPĚV DIDAKTICKÝ

Sedíš v ranním vlaku

s hvězdou v umytém zraku

pohodlně natažen,

v kupé lidé klímají,

spí anebo dřímají,

v koutě chrápe sen;

rytmicky a s kurážností

otřásá vším prudký kyv,

bio hledí do všednosti:

dobrodružný detektiv

krásně ujíždí.

Ale tvoje dobrodružství

den ze dne je šedivé

a tvé revoluční mužství

doutná v zemi neživé,

pod popelem doutná marně,

děje plynou jednotvárně

v bezvýznamnosti;

čekáš trubky bystré holá,

ale nikdo nezavolá

ke statečnosti.

Na evropské křižovatce

trubci hrají mdle a vratce

tragikomedii mdlou.

Sedíš v ranním vlaku

s hvězdou v umytém zraku,

chce se jí vesele plát.

Nezapomeň, v této zemi

že si můžeš s nadějemi

pouze hrát.

Ty můj plavovlasý hochu,

zchlaď své srdce ještě trochu,

než si vlezeš za mříže;

počeští se sny i lásky,

i když vezeš si ty krásky

z Marseille nebo Paříže,

i když srdce, rovno zvonu,

miluje teď Arizonu,

Amazonský proud.

Však se také dovíš jednou,

až ti barvy světa zblednou,

od zimy že do zimy

prožívat lze dobrodružství

hodná dychtivého mužství

také s věcmi všedními.

Skutečnost si vezmeš pravou,

pověr smečku lidožravou

vyhodíš,

s vřelým srdcem, pevnou pěstí

do hlouposti, do neřesti

počneš bít, a uvidíš,

že lze mladistvě se dívat,

vesele si vzkřiknout vivat

také v Československu.

Ale na jaře buď dbalý,

aby síly neselhaly

v létě nebo na podzim,

aby s Amazonským proudem,

který bude již jen troudem,

nebyl celý život šprým.

Pomni, jak tu brzy hrbnou,

zkrucují se, blednou, blbnou

revolucionáři:

mnoho síly třeba k tomu,

rovnému být roven stromu,

kde se kleč jen vydaří.