domovině

By Stanislav Kostka Neumann

čím dále na východ – tím’s půvabnější,

jak z klece pták si člověk letí z čech,

čím dále na východ – tím’s rozmilejší,

máš upřímnější srdce, čistší dech,

pro těžkou hlavu naši vyšší mech.

čím dále na východ – tím’s chudobnější,

veliké hory, ještě větší hlad,

myšlenkou-modlitbou zní „– náš vezdejší –“

k hluchému stínu nad žalostí chat,

kde nikdo nevzpírá se umírat.

a přece, domovino pod botami

těch srdcí tvrdších tvého kamení,

čím dále na východ – tím méně sami

jsme s bídou svou, a hořknoucími tmami

se blíží světlo, příklad, znamení.