DOMŮ.

Boj dobojován, vavřín zdobí skráně

a duší, neznající lásky jiné

než k národu, se mocná touha line:

Ji uvidět a matce zlíbat dlaně.

Leč nutno zajít k hochům v cizí straně,

z nichž každý touhou po domovu hyne,

jim říci, že i jejich trýzeň mine,

že přišel čas i pro ně, složit zbraně.

Vše skončeno a tělo utýrané

zas ožilo i v duši nové síly:

Tak přece doma mezi svými stane!

Již zas ho nesou oceánu vlny –

K Ní zaletí jen na kratičkou chvíli

a domů, k matce spěje touhy plný.