DOMŮ.

Tak sladkým žárem dnes má duše vzňata,

jak v davech mocných, jejichž víra čistá

a nadšení je vedly v ona místa,

jež skropila krev Spasitele svatá.

Již „domů!“ ve mně volá vše a chvátá,

má duše bílá křídla sobě chystá,

korouhev touhy vítězstvím svým jistá

jak hymna vlaje již v let rozepiata.

Nuž vzhůru tedy v zem tu posvěcenou,

kde luzný sen jsem prosnil: dětství dobu,

kde chrámy ideálů mých se klenou:

l já chci zasnít žití hnět i zlobu

a pomodlit se s duší povznešenou

u lásky svojí kolébky a hrobu...