DOSTAVENÍČKO V LESE.

Ke slunci bažanti vzlétli,

bronzem se blýskla jim šíj,

paprsek v mýtině světlý

jásal a volal: ó žij!

Sněti se zachvěly v touze, –

dávno s nich opadal list,

stříbrný proud hrčel v strouze,

nad hlavou větru táh’ svist...

Ostřice pohádky šepce,

na olši cvrliká pták,

po mechu kráčíme křepce,

tajemstvím září váš zrak!

Pěšinou přejdeme v houští,

do duše zpívá nám les,

ruka má k vaší se spouští,

o hříchu měkký sní vřes...

Čert ale nespí, jak známo,

z rajských mě vyvedl bran,

proč pak jste bledla, má dámo,

to jen pár vylítlo vran!