Dotaz.

Kde že jste, vy plné růže mládí

a kde vy as, žití zlaté klasy?

Vzpomínek roj divný hlavou pádí,

zrak se mlží, hasne, vlhnou řasy.

Bujnělo to v junákově hrudi,

ňadra hojným těsnila se květem –

ruchu toho však už neprobudí

žádná vesna růžetvorným retem!

Vlnilo se myšlenkové setí

jako Živy kadeř zlatorusá,

netušil jsem, odkud bouře letí,

jež, než zrní zraje, klasy dusá.

Jinak vše; zda srdce vzplanout může,

když znoj čela jiskru žití hasí?

Ach, kde jste, vy mládí plné růže,

a kde vy as, žití zlaté klasy?