DOZNĚLA PÍSEŇ.

Jsou pole požata a jako prázdné dlaně...

Jak polní cestou jdu, mne jímá tichý žal

pro rudý v poli mák a modré oči chrp,

pro klas ten zkosený, jenž vlnil se a zrál.

Jsou pole požata, z mlh pozdě slunce vstává

a brzy chodí spat – kde žhavá píseň léta?

Pro píseň doznělou tu tichý žal mne jímá –

V záhoně poslední a sama růže zkvétá.