DRAMA.

By Karel Toman

Je po všem, po všem. Horečně pusta

je moje hlava, tělo žhne všude,

kam lačně tisk’ ústa.

A v očích kruhy tancují rudé

a duše chví se prázdna a pusta.

Co z toho bude?

Zbabělče! Bídný! Flacon ten malý

už nevyrveš mi. Ty’s muž, já žena.

Jak krásně jsme lhali!

Idylla ve dvou, tak často sněná,

nám bila v žilách, my přísahali,

ty muž, já žena.

Tvůj prsten zlatý, plaz jedovatý,

v mé srdce vkousnut pije a pije.

Kdos pod zemí hnije

pro jeden drobný prstýnek zlatý.

Ty se mi hnusíš! Plaz ten tak pije!

Tři noci s tebou... V tu čtvrtou dnes

sám budeš. Hlavu pyšně nes.

Jsi čist. Pyšně ji nes!