DŘEVĚNÝ PANÁK A TANEČNICE.

By Emanuel Lešehrad

– Milé dítě,

pojďte hbitě

na rejdiště mezi nás,

naše prima

ballerina

bude učit tančit vás.

Kdo chce žíti,

musí chtíti,

jinak musí v koutě shnít;

kdo je smělý,

tomu celý

svět se musí otevřít.

Kdo chce štěstí,

musí lézti,

štěstí roste na hoře;

venku svítí,

tisíc kvítí,

tma je vždycky v komoře.

Snění mate

tisíckráte,

snění vodí do nebe;

život nutí

bez perutí

hledět mužně před sebe.

– Nechte vy mě

spáti v zimě,

nedbám vaší morálky;

nechť jen svítí

venku kvítí,

mně se nechce do války.

Pro mne není

světlo denní;

mnoho zdaru přeji vám;

škoda rady,

já už tady

život smutně dokonám.