Družný ptáčku, s sebou vezmi

Družný ptáčku, s sebou vezmi

pěvce k jihu končinám,

toužím také v čilém spěchu

létnouť s tebou pro potěchu

strastiplným hodinám.

Však jen mysl tuží křídla,

noha s prstí srostlá je –

už tě z oka ztrácím, tíhni,

snad tou věčnou prsou výhní

brzo život roztaje.

Ale až se vrátíš zpátky

od moře a vonných luk,

na mém rově v trávě sedni

a na místě žalu zvedni

zakochaných krajů zvuk.