Dudák.
By Josef Baše
Přimáčk’ dudy. Zevřeštěly
starou píseň notou známou.
„Chase nohy skoprněly,
vida tátu s panimámou!“
Zadupal si. „Pohledněte
na starého muzikanta;
cože, jakže? můj ty světe,
já – a neznať furianta!“
Usmíval se. „Oj z kopýtka
neškodí si hodiť z mládí.
Děvče, tanec – druzi, pitka –
taky jsme to měli rádi.“
Sebral dárky. Podávanou
jedním douškem vytáh’ sklenku.
„Naděl pán bůh každou stranou,
však je to dnes zima venku.“