Dudák.

By Josef Baše

Přimáčk’ dudy. Zevřeštěly

starou píseň notou známou.

„Chase nohy skoprněly,

vida tátu s panimámou!“

Zadupal si. „Pohledněte

na starého muzikanta;

cože, jakže? můj ty světe,

já – a neznať furianta!“

Usmíval se. „Oj z kopýtka

neškodí si hodiť z mládí.

Děvče, tanec – druzi, pitka –

taky jsme to měli rádi.“

Sebral dárky. Podávanou

jedním douškem vytáh’ sklenku.

„Naděl pán bůh každou stranou,

však je to dnes zima venku.“