Dudák.

Onemocněl – dudák,

samou láskou – chudák:

Že mu milá výhost dala,

za jiného se mu vdala,

inu, byl to chudák!

Dudáčku můj – já řku,

nech pak toho – nářku,

ohledni se kolem sebe,

kopu děvčat dá ti nebe, –

nu a jakých! – já řku.

Máš památné dudy,

dívky je znaj’ všudy,

toť aby čert dudy pískal,

abys děvče nevyzískal,

jářku – všudy, všudy!!