DŮM KONJUNKTURY (I)

Jak příjemný to dům! A jak se odtud hledí!

Muž z bludů blouda zmoudří rozumný.

Hle, klopýtá kdos beznadějnou šedí!

Kdyby byl moudrý, bude za humny!

Jak bezpečný to dům! On zhoubu času přečká.

A jaký chcete prapor vyvěsí.

Za větou dějin obvyklá je tečka.

Jak kdo si ustele, tak lehne si!

Dům tento oči má a dobré uši.

Jak vítr mění se, tam ze všech nejdřív’ tuší,

čí hvězda vychází, čí hvězda bledne.

Den vyčíhat, ne rvát se po léta!

A vtipný střízlík nejvýš zalétá,

v čas na orlovu hlavu když si sedne.