Dům Tvůj kde je, dřív hustý prales býval

Dům Tvůj kde je, dřív hustý prales býval

pln obrovitých kapradin a mechů,

žeh velikého slunce v horkém dechu

do bařin padal, k vlhké trávě splýval.

V par tíseň rudou mastodon se díval,

pták pestrokřídlý vzletí v prudkém spěchu,

když zmije vracela se do pelechu,

a člověk prasvětů se před ní skrýval.

Svět zahynul, jenž kypěl vzdorem síly,

však mocné vrstvy, jež zapadlý skryly,

jej v poklad příštích věků proměnily;

čím pyšniti se můžeme my malí,

že budoucí by darem od nás vzali,

než velikost Tvou že jsme lépe znali?