Duma listopadová. IV.

Ať padá list, ať mrak se snuje,

ať ztemňuje se den,

ať vrána mrazy prorokuje

a vichor hlavy stromů ruje,

což víc? jsem připraven.

Vždyť měl jsem také jaro svoje:

svůj pestrý květ a sen,

svůj luh, svůj zdroj, svůj zádech chvoje –

a komárů jsem pobil roje –

toť dost, jsem spokojen!