Duma listopadová. VI.

Den bitvy na Bílé Hoře,

jaký to smutný den;

v krve a hrůzy moře

byl lid můj povalen.

Však z moře hrůzy a krve

nesmrtná vstává zvěst:

za vlast kdo padli prve,

těch život věčný jest.

Vzbudí se, oživnou všude,

jak z jara květů stvol,

a bude se moře rudé

skvít září gloriol.