Duma nad zvadlými květy.

Zvadlé listy, zvadlé květy,

milé zbytky jarních chvil,

upomínky, že jsem někdy

blaženým a šťastným byl.

Zvadlé listy, zvadlé písně,

rosné kapky z dávných dob,

spadaly jste, přikryly jste

přání kolébku i hrob.

Ach, jak všecko srdci draho:

zvadlé písně, zvadlý květ;

v každém květu zašlé jaro,

v každé písni zašlý květ!