Duma po bouři.

Přešly mraky, přeletěly,

blankytno je zas;

tak i strasti, tak i žely

ztrácejí se v čas.

Stichnou hromy, zhasnou blesky,

květ přizdobí zem;

slunce zlíbá žalu stezky,

nebe smír dá všem.

Nuž, proč smutíš? Vše se změní,

dumná hlavo, věz,

bouř přináší osvěžení

v myšlenek tvých les. –