Dumka. (I.)

Jak matičku Vislu ledem

Spoutal mráz –

Tak severní světovládce

Svázal nás –

Teplé jarní slunce řeku

Jistě vazeb sprostí: –

Také naše pouto zničí

Jasný den volnosti! –

Jarní slunce vystoupilo,

Hyne led,

Hory, doly, nivy, lesy

Kryje květ.

Ale pouto vlasti polské

Nerozvázalo se – –

Slunce svobody ojczyzně

Neukázalo se!