Dumky o jedné chaloupce. (I.)

By Růžena Jesenská

Je to milá chaloupka

k lesu přitulená,

stojí v šumném jabloní

tichá jako pěna.

Ona neví o tobě,

a ty nevíš o ní,

jen mé oči pro tebe

slzičky tam roní.

A já stále vzpomínám,

až se hlava chýlí,

o té jedné chaloupce

miláček můj zví-li.

Jen to kolem zašumí,

od lesa to sténá,

chaloupka je v jabloní

tichá jako pěna.

Ach, ty z dálky neuzříš

okénka dvě malá,

kdyby tady chaloupka

ještě sto let stála.

A ty z dálky nepoznáš,

že se k horám dívá

za tebou, ach – za tebou –

holubička sivá.