DUPÁRNA.

Život a Smrt. A peklíčko sálalo.

Bázlivé výkřiky tlumily slova...

Za starou dupárnou Panenství plakalo...

Utichlo... Plakalo... Plakalo znova...

Proti mně seděla. Rozkvetla mlékem...

Široká ústa se do prázdna smála,

něco se smálo i skleněným okem

a ruka si na klíně nervosně hrála...

Smála se duše krčmy mělká:

– Kdo že tě první as rozdvojí,

a kolik ta ňadra netknutá, velká,

křiklavé bídy a bolesti odkojí...

Život a Smrt. A krajem to sálalo...

Klíčila nesmírná tragika nová...

V nezralém obilí Panenství plakalo...

utichlo... plakalo... plakalo znova...