Duše a luza. (IV.)
By Antonín Sova
Pod trůny prodaná luza
v prachu se schyluje. Zbraně
komonstva, hrozivá vojska
sečtena stojí.
Evropští bozi se rodí
na zádech otrockých davů,
vztyčují v pýše svůj profil
v raženém zlatě.
Pod klenbou pochmurných münstrů
hymny zní tyranům. Luza
za pouhou vzpomínku na ně
tříští si lebky.
Potomek Franků chabý
s usláblou zhýřilce krví
pod trůnem hroznější síly
cítí se silným...
Opilé nervy se třesou.
Nadšené boulevardy pějí
uměníčkem svým drobným
tyranů hymny!
A lidstvo poslouchá, poslouchá,
hrozné a vlnivé massy
u starých bohů a trůnů,
vkotveno v zemi.