Duše a luza. (IV.)

By Antonín Sova

Pod trůny prodaná luza

v prachu se schyluje. Zbraně

komonstva, hrozivá vojska

sečtena stojí.

Evropští bozi se rodí

na zádech otrockých davů,

vztyčují v pýše svůj profil

v raženém zlatě.

Pod klenbou pochmurných münstrů

hymny zní tyranům. Luza

za pouhou vzpomínku na ně

tříští si lebky.

Potomek Franků chabý

s usláblou zhýřilce krví

pod trůnem hroznější síly

cítí se silným...

Opilé nervy se třesou.

Nadšené boulevardy pějí

uměníčkem svým drobným

tyranů hymny!

A lidstvo poslouchá, poslouchá,

hrozné a vlnivé massy

u starých bohů a trůnů,

vkotveno v zemi.