Duše tvoje hříšnice jest velká,

Duše tvoje hříšnice jest velká,

Na své bludné oblácené stezky

Povyzýváš s nebe Boží blesky,

A jme nad tím bolest tě jen mělká.

Proč tvé srdce v hloubi na hlas nelká?

Lítosti-liž v něm cit ponebeský

Lidskými je stlumen vynálezky?

Či hruď tvá jest samospasitelka?

Sejmi slunce, vysuš dráhy moře,

Přikaž v hloub se vrhnouť této hoře,

Povel hvězdám padať s nebes báně!

Nemůžeš-li – vyroň slzí zdroje,

Žaluj na se před sluhami Páně,

Bij se v prsa a veď s tělem boje.