Důstojný výstroj.

Slunéčkem jsi mého žití,

přijel jsem si pro tě ruče,

neotálej; podkovami

netrpěliv koník tluče.

Jaké opratě máš, milý?

Ze stříbra jsou pěkně tkány,

jiných věru nevytrpí

kůň můj zlatem okovaný!

V zlatě koník? A což kočár?

Všecek zlatý, jen se svítí,

nemohu přec v prosté korbě

vézti slunko svého žití!