Důvěra.

Nechť mluvíte, že v tísni skutečnosti

pod váhou hmoty, všednosti a vad

vysoké tužby klesnou zemdleností

a květné vidy musí zanikat;

přec nevěřím, že může v duši zdravé

zdroj ideálu někdy vypráhnout,

a nechť se vůkol kupí pravdy tmavé –

chci pravdu jasnou na ně pozdvihnout.

Neb vím, že může v bludu cnosť se krýti,

a ve tmách tisíc světel beze jmen,

že duše starcova můž’ mladou býti

a rek i v poutech zůstat svoboden.

Ó věřím, že ta vroucnosť Bohem daná

v tom, kdo jí věren, věrně plápolá,

já vím, že mysl krásou požehnaná

i v životě i v smrti odolá.

Já věřím v ducha neporušitelnosť,

kdy sebe zná a vládne člověkem,

v něm dýše Bůh, v něm trůní nesmrtelnosť,

a může pohrdat on životem.

Kdož zápasit máš s losem smrtelníka,

ó staň se druhým stvořitelem svým!

vznes duši svou! nech osud – protivníka –

se plazit pod svým letem ohnivým.