DŮVĚRNÝ DOPIS

Ty jsi se ptal,

jak minul těžký spor a stesk,

když rozeklal

můj život nečekaný blesk?

Vždyť neminul,

mi stále srdce rozrývá

vztek půl, žal půl,

jak jedna bolest jízlivá.

Šel poutník, šel,

však od domova na sta mil

on zapomněl,

kam pokoj hledat šel a cíl.

A s nocí svit

dál střídá se jak na posměch –

jak zlý tu klid,

oč horší ještě marný spěch!

Vzal mnich, vzal kříž

a pobožně sňal zlatohlav,

však neví již,

proč nosí žíněný teď háv.

Svět pro něj ztich,

však modlit se již nemá zač –

jak zlý tu smích,

oč horší ještě marný pláč!

A ty ses ptal,

jak minul těžký spor a stesk,

když rozeklal

můj život nenadálý blesk?