Dva bývali, jimž osud, zastřen tmou,

na luzích země květy radostné,

jichž blahým mlékem zapomní se marnost.

Jinak rozhodlo se. Jinou cestou

do soumraku zašel každý z nich,

jen z dáli tušili své trvání.

I tato tucha zajde. Staletí

dout budou, temný, neúrodný vítr.

Hvězdy k sobě přiblíží se zvolna

a jiné od sebe se oddálí;

vůz přejde v člun a W se změní v Z.

Ani atom z jejich bytostí

nebude se vznášet v prachu mrtvin.