Dva sonety listopadové. (II.)

Illuse chvíle a co chcete?

Střízlivé glossy praznámé.

Je přeci škoda illuse té.

My ani jí už nemáme.

Klam s despektu se pohřbí slovy

a všecko jasné, prosté je.

„Trofeje směšné Quijotovy!“

– – Jaké my máme trofeje? – –

Ven z přítmí! Positivní hesla!

Chéfové! Ministerská křesla!

A větší hanba rok co rok!

Dny nové nesou novou bědu.

Že hora nešla k Mohamedu,

k ní Mohamedův míří krok. –