Dvě hospody.

V hospodě je pravý ráj,

– jinde na vsi není, –

proto u nás hrozí všem

věčné zatracení.

Ráno na mši z hospody

to se zrovna hodí,

ale z ráje do ráje

po vsi čert nás vodí.

Kdyby pán bůh modlení

šenkýřovo slyšel,

sotva že by do nebe

sám pan farář přišel.

Zavítá-li k Jirošům,

Mikeš klne víru,

sem-li zajde, to zas tam

s čoudem vaří síru.

Blažen-li je na faře,

– zvláště, když tak derou! –

u Mikšů i Jirošů

kmotry čerti berou.